České lesnictví prochází velkými strukturálními změnami. Lesy se mění a namísto stejnověkých monokultur budeme za pár desítek let procházet především smíšenými lesy s větší věkovou a prostorovou rozrůzněností. Důležitým pomocníkem pro jejich správné obhospodařování, ale i pro ekologickou a produkční stabilitu a vyrovnanost je hospodářská úprava lesů – tedy disciplína, která zpravidla v desetiletém intervalu analyzuje stav lesa a odvozuje pro lesního hospodáře důležité parametry pro jeho budoucí hospodaření, např. tloušťkovou strukturu jeho porostů, maximální možnou výši těžeb a podobně, říká ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Tomáš Vrška.
Univerzitní lesy Mendelovy univerzity v Brně jsou už několik desítek let laboratoří různých metod hospodaření, které se ověřují pro běžnou provozní praxe. Potřeba různých přístupů se nyní jasně ukazuje poté, co se české lesy vyrovnávají se zatím poslední kůrovcovou kalamitou.
„Kromě časové úpravy lesa, která se používá přes dvě stě roků celoplošně a je kodifikována ve všech právních předpisech, potřebujeme také pracovat s kontrolními metodami hospodářské úpravy lesů,“ uvedl Vrška. Jde o jiné způsoby zjišťování stavu lesa a odvozování následných těžebních možností a výchovu porostů způsobem, který vyhovuje strukturně diferencovaným porostům oproti klasickým monokulturám. Tento postup je pro lesníky náročnější, ale více odpovídá současnému zadání, kdy bude stále složitější zakládat lesy odolné klimatické změně. „V podstatě jde o smíšené lesy, ve kterých ale sousední stromy nejsou stejně silné a vysoké, ale les je různorodý,“ uvedl Vrška.
Obnova lesů podle něj může zjednodušeně probíhat třemi způsoby a velice záleží na tom, jak velký majetek vlastník obhospodařuje a jak je postižen kalamitou. V případě velkého rozsahu kalamity, kdy vznikají plochy v řádu desítek hektarů, se řada ploch obnovuje přirozeně pomocí pionýrských dřevin. Jde o stromy, které snášejí extremitu přírodních podmínek, tedy velké výkyvy teplot mezi dnem a nocí, velké výkyvy vlhkosti v půdě apod. Zároveň se jejich listy rychle rozkládají, takže dovedou znovu rozběhnout přirozený koloběh živin, důležitých pro růst stromů. Tyto dřeviny brzy plodí a šíří se na veliké vzdálenosti, protože mají lehká semena, jde typicky o břízy, topoly, vrby atd. Pionýrské dřeviny vytvoří tzv. náhradní porosty. Lesníci pak pod nimi mohou do deseti let provést podsadbu cílových druhů dřevin, tedy buku, jedle, smrku, javoru. „Podsazené pionýrské porosty postupně rozvolňujeme v horní etáži, tedy v patře pionýrských dřevin a dáváme čím dál větší prostor cílovým hospodářským dřevinám, přitom částečný výnos mohou zajistit i pionýrské dřeviny,“ uvedl Vrška.
Druhým způsobem, který se už používá v univerzitních lesích, je kombinovaná obnova, tedy přímá kombinace síje pionýrských dřevin, jejich náletu a přímé výsadby sazenic cílových dřevin. Na větších plochách ve středních polohách je typická například kombinace pruhů smrku, které se střídají s pruhy přirozené obnovy pionýrských dřevin nebo pruhy síjí kombinovaných s výsadbou cílových (převážně listnatých) druhů dřevin. „Smrk je dřevina, která byla kalamitou postižena nejvíce. My ještě chystáme její razantnější omezení, a to více, než je běžné v normálních modelech hospodaření. Pokud na věších kalamitních holinách uděláte pruhy smrku a budete ho intenzivně uvolňovat, tak bude více akcelerovat tloušťkový přírůst než výškový a již cca ve 40 letech bude dosahovat ve spodní polovině kmene kulatinových sortimentů a půjde do předčasné obnovy,“ uvedl Vrška s tím, že dalším důležitým prvkem budoucnosti kalamitních holin je prostorová úprava. „Nechceme přece, aby nám vznikaly nové velké souvislé plochy stejnorodých porostů. Právě rozčleňovacími pásy smrku, který ve 40 letech vytěžíme, si můžeme již od počátku budovat jemnější prostorové uspořádání, na které navazuje i budoucí těžební úprava, která by opět neměla být celoplošná. Problém tedy není o tom, jestli smrk ano nebo ne, ale o tom, jak ho chytře využít,“ uvedl Vrška.
Třetí způsob obnovy cílí na menší kalamitní plochy, kde lze aplikovat nejenom předchozí dva způsoby, ale také napřímo provést umělou obnovu lesa cílovými dřevinami. Cílem je nesázet nové monokultury, ale rozvrhnout si plochu na menší části a kombinovat dřeviny podle toho, jak podmínky každé lokality vyhovují té či oné dřevině. „V našich univerzitních lesích nikde nezalesňujeme jednou dřevinou plochu větší než 0,20 ha. Naším cílem je tvorba druhově a prostorově pestrých smíšených porostů, které budou mít největší šanci přežít i budoucí nástrahy změn klimatu,“ míní Vrška.
Lesníci Mendelovy univerzity v Brně letos díky vhodným podmínkám mohou omezit umělou výsadbu ve prospěch té přirozené a zabývat se zejména výchovnými zásahy, tzv. probírkami, které v potřebné míře díky kalamitě dělat nemohli. Podle Vršky už neplatí stále opakovaná mantra, že je Česko velkým vývozcem surového kulatého dříví v rámci Evropy. V současnosti jsou v zemi zpracovatelské kapacity na mnohem větší objemy dříví, než byly v devadesátých letech To zvedá ceny kulatiny, protože po kalamitě se těží méně a zpracovatelé – tedy hlavně velké pily – se snaží si udržet dostatečné zásoby na svých skladech.
Lesníci nyní doufají, že od další kalamity si na pár let vydechnou. Vzhledem ke klimatické změně a suchu se ale budou patrně vracet. Podle Vršky se málo mluví například o problémech bukových lesů v polohách do 400 metrů nadmořské výšky, zejména na jižních a jihozápadních expozicích. To jsou polohy, kde dochází k dlouhodobě silnějšímu vysychání půdy. Půdy jsou v létě i večer prohřáté a při dlouhodobém nedostatku srážek buk, který je často pěstován v poměrně velkých hektarových počtech a má malou korunu, postupně chřadne. „Tím se rychle snižuje kvalita dřeva v kmeni a místo toho, abychom z něj následně vyrobili např. nábytek nebo parkety a vázali tak dlouhodobě ve dřevě uhlík, skončí v palivářském programu a proženeme ho komínem. Na tomto příkladu je vidět, jak je důležité uvažovat o lese a změně klimatu v širších souvislostech,“ dodal Vrška.
Kontaktní osoba pro více informací: doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr., tel.: 602 794 216, e-mail: tomas.vrska@slpkrtiny.cz
Více aktualit
-
8. konference České společnosti pro ekologii – Ekologie 2022, kterou spolupořádá Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU), se koná 7.– 9. září 2022 v aule Q01 a přilehlém foyer Provozně ekonomické fakulty MENDELU. (zkouška…13. 6. 2022
-
Deset let od odchodu profesora Josefa Hromase
12. června si Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně připomíná 10. výročí, kdy nás – až symbolicky – uprostřed června, měsíce myslivosti, tiše a navždy opustil profesor Josef Hromas (24. 1. 1935–12. 6. 2012), jedna z ikonických a…10. 6. 2022 -
LDF MENDELU vyhlašuje 2. kolo přijímacího řízení
LDF MENDELU vyhlašuje 2. kolo přijímacího řízení ve studijních programech akreditovaných na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně v akademickém roce 2022/2023. Vyhlášení 2. kola přijímacího řízení se týká těchto studijních…1. 6. 2022 -
Landart se vrací do botanické zahrady
Po třech letech zkrášlí prostory Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity v Brně studentské landartové objekty. Hlavním námětem a myšlenkou letošních instalací je interaktivita, aktivní zapojení návštěvníků i jistá inspirace ze světa…1. 6. 2022 -
Masarykův les bude mít naučnou stezku, jeho stav dál vyžaduje péči
Masarykův les v Izraeli vysazený českými osadníky v roce 1930 bude mít v nejbližší době naučnou muzejní stezku připomínající dílo a život prvního československého prezidenta T.G. Masaryka a jeho syna Jana. Ta je v současné době před dokončením.…30. 5. 2022 -
Dny otevřených dveří v Arboretu Křtiny nabídnou komentované prohlídky i ukázky…
Arboretum Křtiny, které se řadí mezi nejznámější objekty tzv. lesoparkového typu ve střední Evropě a svou rozlohou 23 ha je největším univerzitním arboretem v ČR, zahájilo již letošní sezonu a na víkend 28.–29. května připravilo dny otevřených…30. 5. 2022 -
Lesních požárů bude přibývat, na vině je i klimatická změna
Lesní požáry se mohou stát významným problémem české krajiny. Se změnou klimatu jich totiž bude přibývat. Narůstat bude nejen riziko vzniku požáru, ale také jejich velikost – zvýší se pravděpodobnost rozhoření na větší ploše. Podle Petra Čermáka z…17. 5. 2022 -
Přednášky vědců z Faculty of Forestry, Kasetsart University
Ve dnech 16.–18. května se na LDF MENDELU uskuteční několik odborných přednášek našich kolegů z Thajska.12. 5. 2022 -
Vědec: Soutoku by prospělo vyhlášení chráněnou krajinnou oblastí
Obora Soutok na jihu Moravy je územím promarněných příležitostí. Zdejší ochrana unikátních lužních lesů zatím postrádá cílenou koncepci. Stát chce přitom na soutoku Dyje a Moravy podobně jako na Křivoklátsku vyhlásit národní park. Podle odborníka…9. 5. 2022 -
Situace v lesích na sever od Brna se zlepšila
Lesníci Mendelovy univerzity v Brně vyhlíží jednu z nejlepších sezón. Vysazovat budou letos jen zhruba čtvrt milionu mladých stromků, což je o polovinu méně než v loňském roce a o tři čtvrtiny méně než v roce 2020, kdy končila kůrovcová kalamita.…3. 5. 2022